DESCRIPTION:
březen 2015

co bude až nic nebude
co zůstane až všechno zmizi
co bude až nic nebude
budem si pořád stejně cizí

snad to ještě nekončí, snad ještě něco bude
co po nás zbyde až nic nebude

roky euforie a roky cest, desítky tváří a špinavejch měst
rozklepaný ruce a kruhy pod očima, radost a stesk a v noci zima
na hajzlu krev a bolest hlavy
ale ještě tu jsem a furt mě to baví
něco z toho je už jako sen, nechci zapomenout dokud tu jsem

co bude až nic nebude
co zůstane až všechno zmizi
co bude až nic nebude
budem si pořád stejně cizí

vem mě zpátky do tý iluze života, probudit se nebyl zrovna šťastnej nápad
tak vem mě zpátky do tý iluze abych už nemusel nic chápat


5 hodin tam zase zpátky asi se nedá všechno vrátit
když ne všechno aspoň něco, změna je ztráta snad neztrácim všechno
všechno je jiný, všechno se mění, už to nikdy nebude stejný
jestli to nový je víc nebo míň, nevim, už to neni porovnat s čím

co bude až nic nebude
zůstal otisk v tobě
co bude až nic nebude
pár tónů v hlavě
co bude až nic nebude
pár šrámů pod kůží
co bude až nic nebude
jen spousta lží