DESCRIPTION:
ORCHESTRA BAOBAB

2.6.2008 21:00

Lucerna Music Bar
Vodičkova 36, Praha 1

Země: Senegal


Barthélemy Attisso - lead guitar, leader
Latfi Benjeloun - rhythm guitar
Charlie Ndiaye - bass
Balla Sidibe - vocals, timbales
Thierno Koite - alto sax
Mountaga Koite - congas, drums
Issa Cissoko - tenor sax
Ndiouga Dieng - vocals
Rudy Gomis - vocals
Assane Mboup - vocals

V kosmopolitním Dakaru se v 70. letech skamarádili excelentní zpěváci a hráči z Mali, Toga, Guineje, Nigerie a ze Senegalu. Vznikl Orchestra Baobab, „soundtrack života, romancí a zármutků senegalského mládí.

Milovala je ulice i presidenti. Co skladba to nepředstavitelný hitový úder. Desky prodávali jako housky na krámě. Rádia, která je ignorovala třela bídu. Vymysleli hudbu jakou před nimi nikdo neslyšel. Vzletné eposy mandinských a wolofských griotů propojily a našlehali v aristokratickou geniálně melodickou směs jazzu, soulu, pachangy a casamanské kuma kumwey, jejíž základ tvořila kubánská salsa se sonem, dosud nahrazující neexistující senegalskou moderní hudbu, která se právě díky nim zrodila. Stali se nedotižným vzorem, přepsali dějiny, vytiskli kvůli nim nové čítanky.

Po sedmnácti letech skončili jako staromódní zboží. Povstali z popela v elitním dakarském klubu Baobab, kam prý když vstoupila obyčejná holka nebo ministr, kolena se jim podlomila stejně. Hráli v něm sedm let a sedm nocí v týdnu. Zbývající ve městě zely prázdnotou. Pak Baobab zavřeli a v jiných je nechtěli, tam vládl divoce taneční mbalax s mladíkem Youssou N´Dourem. Orchestra Baobab přestal stačit tempu doby.

Představte si nástup rock´n´rollu, vyjevené kapelníky vláčných swingových orchestrů a budete doma. Ti z Baobabu si dokonce najmuli mladého hráče s bubny sabar, bez kterých to v mbalaxu nejde, ani to ale nestačilo. Odjeli do Francie hrát tamním senegalským pamětníkům a nic. Předsmrtná křeč a utrpení v poloprázdných sálech. Natočili album Ken Dou Werente zahrnující skladbu Utras Hora zpěváka Rudi Gomise, velkolepé bědování předpovídající občanskou válku v rodné Casamance. Zatímco ho považovali za své mistrovské dílo také jím na věky věků je veřejnost ho ignorovala.

Kubánská hudba zněla v Senegalu až příliš dlouho, dávno předtím, než země získala nezávislost. Nadšením pro mbalax demonstrovala mladá generace, že odteď už bude všechno jinak. Nastal čas pro ryze senegalské rytmy. Končila jedna éra, země si našla nového krále a bitva s ním byla pro Orchestra Baobab už předem prohraná.

Jiří Moravčík